Mládežnické šampionáty do Česka jednoduše patří, prozrazuje technický ředitel ISBHF Andrej Nemček

V ISBHF se snažíme, aby sportovní část dávala každému spravedlivé, férové a rovné možnosti se ukázat a růst

Pane řediteli, z Vaší pozice technického ředitele máte podstatnou roli při přípravě juniorského mistrovství světa v Hradci Králové. Jak byste popsal hlavní oblasti, za které jste v rámci šampionátu v Hradci Králové zodpovědný?

Tak jako při mistrovstvích světa každé kategorie, moje práce začíná pravidelnými meetingy, poradami a telefonáty se zástupci organizačního výboru pořádající země. Během nich postupně ladíme požadavky ISBHF na technické zajištění, jako je například hrací povrch, infrastruktura arény, šatny a zázemí pro direktoriát turnaje. Stejně tak i naopak – jsme maximálně nápomocní a snažíme se vycházet vstříc organizátorům s detaily ohledně rozpisu, který vždy do značné míry přizpůsobujeme požadavkům, jež jsou pochopitelné – ať už z hlediska divácké atraktivity domácích reprezentačních výběrů, doprovodných programů nebo televizních přenosů. Jakmile máme vyřešený oficiální rozpis, mé hlavní zaměření se přesouvá na finalizaci nominace rozhodčích společně s mými kolegy – supervizory rozhodčích. Před mistrovstvím potom s nominovanými rozhodčími absolvujeme semináře specializované na výklad pravidel, procedur a připravujeme je na to, aby co nejlépe zvládli mezinárodní turnaj.

Na samotném šampionátu pak z povahy mé pozice předsedám Disciplinárnímu panelu a jsem součástí direktoriátu turnaje. Moje práce tak pokračuje naplno i během turnaje. Každý den spolu s rozhodčími na společných meetingech řešíme jejich výkony a nasazení do další fáze turnaje. I když v tomto směru mají plné kompetence již zmínění supervizoři rozhodčích Jaroslav Pikula a Michael Wahbi, kteří jsou mé dvě pravé ruce.

Často během turnaje sleduji videozáznamy, především u zákroků, které by mohly znamenat disciplinární postih. Snažíme se být neustále v obraze, abychom v případě potřeby mohli co nejrychleji svolat Disciplinární panel a rozhodnout. Zkušenost říká, že čím starší kategorie, tím méně je to potřeba. Pokud mi to povinnosti dovolí, snažím se ale vidět naživo maximum zápasů, protože máme i milou povinnost – vybrat nejlepší hráče a All-Star tým turnaje. A aby to bylo co nejpřesnější, je dobré mít přehled.

Česká republika má dlouhou hokejbalovou tradici. V čem podle Vás Hradec Králové naplnil kritéria pro pořádání tohoto prestižního turnaje a co ho z Vašeho pohledu činí ideálním místem pro juniorský světový šampionát?

Samozřejmě, Česká republika je hokejbalová velmoc s dlouholetou tradicí, jednou z nejlepších lig na světě a mně osobně se líbí i to, jak se věnujete mládeži. Právě proto mládežnické šampionáty do Česka jednoduše patří. Co musím ještě dodat – každý šampionát, který se za mého působení u hokejbalu (i dříve, než jsem nastoupil na současnou pozici) konal v Česku, byl zorganizován na vysoké úrovni. Klobouk dolů před ČMSHb, spolupráce je vždy velmi dobrá. Hradec Králové vybrali právě zástupci ČMSHb. Na ISBHF přišla již hotová kandidatura. Vzhledem k tomu, že Hradec Králové je hokejové město, které nabízí dostatečné ubytovací kapacity a hlavně dvě plochy hned vedle sebe, nebylo nad čím váhat.

Kromě samotné soutěže jsou turnaje důležité i z pohledu rozvoje hráčů. Jakou roli hraje technické zázemí v tom, aby turnaj pomohl mladým sportovcům růst a nasbírat cenné zkušenosti?

Já osobně jsem rád, že se mistrovství světa do 16 let momentálně koná každoročně. Je to naše nejmladší kategorie a mladé hokejbalistky a hokejbalisté mají právě na takovém fóru možnost poprvé nasát atmosféru mezinárodních zápasů. Navíc ČMSHb a SHbÚ spolupracují i v tom směru, že se v rámci šampionátů konaných v Česku a na Slovensku vždy snaží o přátelské zápasy, ať už v kategoriích U14 chlapců nebo U16 dívek. Tak tomu bude i v Hradci. Děti nám takto mohou růst sportovně, ale určitě i osobnostně a budou hrdé, že mohou reprezentovat svou zemi.
Pochopitelně, všemu napomáhá i to zmíněné technické zabezpečení – počínaje krásnými arénami, pokrytím streamy a servisem, jaký možná v klubu dosud nezažili. Reprezentace a mistrovství světa jsou prostě jiná úroveň. Organizátoři se maximálně snaží o co nejlepší přípravu a my v ISBHF o to, aby sportovní část dávala každému spravedlivé, férové a rovné možnosti se ukázat a růst.

Do hokejbalových šampionátů zavádíme všechny novinky, které jsou v našich možnostech

Máte zkušenosti z mnoha akcí. V čem je příprava juniorského mistrovství světa specifická oproti seniorským a co je na této práci pro Vás osobně nejvíce naplňující?

Juniorská mistrovství světa jsou více živelná, ty mladší kategorie ještě nejsou tak svázané taktickou vyspělostí. To ale někdy přináší velmi zajímavé momenty a krásné akce, góly. Na seniorských MS každý hráč k tomu přistupuje s největší vážností, málokdy řešíme disciplinární přestupky. U mládeže a juniorů je to trochu divočejší, ale je to naprosto pochopitelné.
Mě hlavně těší, když si každý, kdo zažije atmosféru MS, odnese nová přátelství, vzpomínky a rozhodne se u hokejbalu zůstat ještě na dlouhá léta. Nejvíce mě naplňuje právě to, že na takovýchto turnajích nám rostou budoucí hvězdy našeho sportu. Pro mě ale mají kouzlo všechny kategorie a baví mě sledovat výkony hráček a hráčů.

Hokejbal se stále vyvíjí, a to i po technické a organizační stránce. Jak se změny promítají do příprav šampionátů a které trendy podle Vás nejvíce ovlivní podobu těchto turnajů v budoucnu?

Mohu jen souhlasit. Stále aktivně hraji a velmi dobře si pamatuji své začátky – když to porovnám se současným hokejbalem, ten rozdíl je hlavně v tom, že se z hokejbalu stal atletický sport, náročný na fyzickou kondici a rychlost. Už to není jen o tom, jestli jste technicky vyspělý, jestli máte dobré ruce a umíte přihrát a vystřelit. Dnes, kdo to neuběhá, bude na nejvyšší úrovni o krok pozadu – soupeř ho „uvaří“. Je obdivuhodné, jak hokejbalisté – prakticky v amatérských podmínkách – podávají profesionální výkony. Jak si sami dávají záležet na tréninku a přípravě. Je to pro mě obdivuhodné a inspirující.
Po organizační stránce je potřeba držet krok, jinak by to neladilo. Proto do hokejbalových šampionátů zavádíme všechny novinky, které jsou v našich možnostech – ať už je to vytvoření závazného dokumentu pro kandidaturu. Kdo dnes chce organizovat šampionát, musí splnit hned několik kritérií, aby měl organizačně a technicky požadovanou úroveň. Ať už se bavíme o arénách, povrchu nebo videotechnologiích, které jsou na MS seniorů již povinné a na juniorských se snažíme je zajistit alespoň pro play-off.

Rozhodčí absolvují webináře, během zápasů používají komunikační sady. Loni ve Vispu na MS seniorů nám video pomohlo odvrátit několik nesprávných verdiktů nebo potvrdit sporné situace. Do blízké budoucnosti připravujeme trenérskou výzvu. Sledujeme trendy – samozřejmě i ty v hokeji. Každý rok upravujeme pravidla tak, aby reflektovala vývoj našeho sportu. Co mě těší (i když vím, že vás v Česku možná méně) – hned po zavedení pravidla o hře do rozhodnutí v prodloužení o zlatou medaili jsme byli svědky podle mnohých nejlepšího hokejbalového zápasu v historii – finále mezi Českem a Kanadou. Vím, že pro vás to skončilo nešťastně, když Kanada rozhodla ve druhém prodloužení. Ale nedovedu si představit, že by tak krásný zápas, plný skvělých akcí, parádních zákroků a v neuvěřitelném tempu, měly rozhodnout nájezdy. A právě to je úkolem nás v Technické komisi ISBHF – jít s dobou, držet krok, sledovat trendy a adaptovat se na ně. Do budoucna bych si ale hlavně přál, aby nám přibyli noví pravidelní účastníci MS – především v mládežnických kategoriích. Budoucnost musíme začít budovat právě tam.

Vzhledem k Vaší roli i osobnímu zapojení do organizace turnaje máte určitě od něho nějaká očekávání. Jak by podle Vás měl turnaj v Hradci Králové proběhnout, aby splnil Vaše osobní i profesní představy?

Moje očekávání jsou nejvyšší. Jak už jsem zmínil, nemám žádné obavy, protože šampionáty v České republice jsou zorganizovány na nejvyšší úrovni. Za sebe budu spokojený, pokud na konci turnaje budeme bilancovat mistrovství s pocitem dobře odvedené práce nás – organizátorů a ISBHF. Pokud budeme moci spravedlivě korunovat ty nejlepší a pokud se všem vyhnou zranění, budu spokojený na maximum. Už teď se těším na obě kategorie. U16 jsou, jak jsem říkal, budoucí hvězdy našeho sportu, a kategorii U23 uvidíme naposledy. Tam to ale bude top, protože to jsou vše borci, kteří už jsou často tahouny svých seniorských reprezentací – a navíc v kombinaci s mladickou dravostí bude rozhodně na co se dívat. Bude to velmi svižné a ve velkém tempu. A ještě budu rád za celou hokejbalovou rodinu a hráče, pokud si diváci najdou cestu přímo na stadion, případně si pustí přenosy. Hokejbal je krásný sport a pro mě je velkým potěšením a ctí být s ním propojený na nejvyšší úrovni.

Andrej Nemček byl také důležitou součástí loňského mistrovství ve Švýcarsku. Zdroj fotky: Facebook Andreje Nemčeka.