Rozhovor

2. 7. 2025 - Kryštof Morong, foto: Vojtěch Zajíc

Dva roky, dva tituly a Jan Čejka v obou případech u toho

Byla neděle 29. července a hodiny se pomalu překlápěly ke dvacáté hodině. Na kostce hradecké ČPP Arény právě odtikávaly poslední sekundy finálového zápasu mezi Českem a Kanadou. Dva a půl tisíce fanoušků v té chvíli skandovalo: „Hoši bojovat, hoši bojovat!“ Národní tým do třiadvaceti let totiž držel jednogólový náskok při kanadské početní výhodě. Javorové listy se v šesti lidech s vypětím všech sil snažily za každou cenu vyrovnat, ale závěrečná siréna jim to překazila. Na hrací plochu tak rázem začaly létat české helmy a hokejky. Bez výstroje ze střídačky za Antonínem Křemenákem se běžel radovat i střelec rozhodující branky a nejužitečnější hráč celého turnaje Jan Čejka.

Pro jednoho z nejlepších hokejbalistů současnosti byla letošní sezona opět mimořádně vydařená. Jan Čejka získal s Hostivaří premiérový titul, suverénně ovládl kanadské bodování základní části Extraligy (55 bodů ve 20 zápasech, pozn. red.) a v play off pro změnu kraloval nahrávačům. Přestože je mu teprve 23 let, má za sebou zkušenosti z mnoha mezinárodních akcí. Navíc je spolu s Michalem Macháčkem, Vojtěchem Jágrem a Václavem Školoudíkem členem zlaté party z Liberce 2023. Pro domácí juniorský šampionát v Hradci Králové tak nebylo pochyb o tom, kdo bude hlavním tahounem českého týmu.

On sám si to však nepřipouštěl. „Snažím se to nevnímat. Jsou sice ode mě nějaká očekávání, ale tým máme výborně poskládaný. Máme tu mnoho šikovných útočníků, kteří ve svých klubech patří mezi lídry. Já si tu odpovědnost moc neberu a snažím se, aby přišel týmový úspěch.“

Svou výjimečnost nicméně potvrzoval od úvodního utkání se Spojenými státy. Nejvíce zazářil v zápase s výběrem United Nations, kdy se na debaklu 18:0 podílel sedmi body. Nakonec s přehledem ovládl kanadské bodování turnaje, když v pouhých šesti zápasech nasbíral devatenáct bodů za deset gólů a devět asistencí. Dařilo se však nejen jemu, ale celému českému výběru. Domácí prohráli jediný zápas, a to až ten závěrečný skupinový se Slovenskem, ve chvíli, kdy už měli jistou účast ve finále.

Ve finále se znovu postavili Kanadě, kterou v základní části porazili 6:3. Jenže právě Čejka neměl na Javorové listy nejlepší vzpomínky. Loni na seniorském mistrovství světa ve Švýcarsku to byl právě kanadský tým, kdo rozhodl finále v prodloužení a získal zlato. „Vždycky chci porazit Kanadu, protože je to tým, proti kterému se mi dlouhodobě nedaří. S tímto ročníkem jsme hráli i na šampionátu šestnáctek ve Zlíně 2018, a tehdy nás Kanada porazila v semifinále v prodloužení. Většina z nás se zná právě už od tohoto turnaje. Tady jsme se ale ještě více semkli a vytvořili něco výjimečného a já bych za každého z nich položil život,“ sdělil Čejka bezprostředně po finále.

Letos však přišla vytoužená odplata, a nebyl to nikdo jiný než on, kdo rozhodl o titulu mistrů světa. Ve 27. minutě převzal od kapitána Vojtěcha Jágra dlouhou přihrávku, která prošla přes celé střední pásmo, navedl si balónek na pravý kruh a nechytatelně vypálil na vzdálenější tyč.

Zápas ale rozhodně nebyl jednoduchý. Oba týmy si nic nedarovaly a bojovalo se o každý míček až do samotného závěru. „Rozhodně to byl nejtěžší zápas turnaje. Postupně nám ubývaly síly, pořád se běhalo ze strany na stranu. Poslední třetina už byla úplně na doraz. Čekalo se na jedinou chybu, a naštěstí přišla na kanadské straně, a díky tomu jsme vyhráli.“

V závěru navíc Kanada odvolala brankáře Matthewa Hennesseyho a v šesti hráčích sevřela bránící českou pětici, která musela čelit jedné střele za druhou. „Byli jsme přes dvě minuty v pásmu, Kanada nás neskutečně tlačila. Díky Tondovi v brance jsme to ale ustáli a vyhráli 2:1. Dneska rozhodl týmový duch. Jsme skvělá parta, která držela pohromadě od začátku. Když se někomu nedařilo, vždycky zaskočil někdo jiný. A právě díky tomu jsme to jako tým dokázali urvat,“ pronesl Čejka hrdě po zápase.

Českému týmu se podařilo ustát obrovský tlak a po dvou letech mohl znovu slavit titul mistrů světa na domácí půdě. Nikdy předtím, a jak nyní víme, ani potom se šampionát v kategorii do 23 let konat nebude. A tak už navždy zůstanou jedinými šampiony právě Čejka a jeho spoluhráči. „Vyhrát dvakrát za sebou je něco neskutečného. Jsme šťastní, že jsme se tímto zapsali do historie, a já mohl být v obou případech u toho.“

Ani po zisku zlaté medaile však česká hvězda nezapomněla zmínit další cíl. „Doufám, že se mi příští rok podaří vyhrát i s muži v Ostravě. To je totiž jediný titul, který mi ještě chybí.“

Jan Čejka během skupinového zápasu proti Kanadě, ve kterém si připsal dva góly. Zdroj fotky: Vojtěch Zajíc

Partneři